Zavřeli všechny venkovní kluziště, a přitom tu je pořád zima. Taky jsem ztratila rukavice, tak doufám, že už bude konec mrazů, sněhových bouří a tak.
Bylo mi líto, že s vámi nejedu na Velikonoce, tak jsme s Leou alespoň zorganizovaly výlet. Já vybrala na mapě místo, ona svolala lidi a v sobotu v poledne jsme vyrazili! Bylo krásně slunečno, teplo a všude spousta sněhu. Chyběla nám mapa, ale neztratili jsme se. Některým chyběla rovnováha, ale mokré boty se snesly. Chyběla nám voda, ale místní potoky jsou čisté. Energii jsme doplnili v domečku na javorový sirup. Tentokrát opravdový, ne dělaný pro turisty, schovaný uprostřed javorů s opravdovými Quebečany v kostkovaných košilích. Co nám nechybělo, byla odvaha a bláznovství. Přešli jsme jezero, i když na povrchu byla 5-10 cm vrstva rozmrzlého ledo-sněhu, vydali jsme se prozkoumat pěšinky, aniž bychom věděli, kam vedou, lezli jsme na strom, který neměl žádnou větev ( nikomu se to nepovedlo...). Chtěli jsme tam zůstat, všichni. Našli jsme kešku.
Abyste věděli, jak krásné to bylo, tak jsem vám to vyfotila.
No a aby toho nebylo málo, tak jsme šli ještě večer do Salsa klubu a vlnili se do latinskoamerických rytmů.. A pak s Leou ve 4 ráno jedli kolínka, protože jsme měly hlad.
Abych pravdu řekla, tak se mi odtud vážně moc nechce...
Žádné komentáře:
Okomentovat