V Quebecu si rozhodně umí užít zimu!

aneb jak se za víkend totálně zničit

Ještě že v pondělí nemusím do školy (v pátek taky ne, hrozně se tu flákám... ). V sobotu jsem si hezky do batůžku zabalila lyžáky, sněžnice, lyže a oběd a už v 7:30 čekala na autobus. Zrovna tak nějak vycházelo sluníčko, a tak to nebylo tak strašný. Nejdřív nás Gilbert poučil o pohybu v lavinových polích a pak nám konečně řekli, kam jedeme. Bylo to staré zavřené lyžařské středisko, takže sjezdovky tam jsou pořád patrné, i když se stromečky snaží a voda si taky udělala svojí vlastní cestu, takže pár hlubokých strží a vymletá koryta se tam nachází úplně všude, krásný příklad eroze. Se sněhem to nebyla žádná hitparáda, něco kolem půl metru a prašanu jen tak 10cm. Nicméně, ti šťastnější a vybavenější nazuli lyžáky a lyže s tuleními pásy a zmizeli hore. Ti méně šťastní nazuli sněžnice, na batoh s lyžáky připli lyže a začali se sunout za těmi prvními. Měla jsem půjčené lyžáky od Lei, která si je tady koupila při výprodeji vybavení školního týmu. Takže opravdické závodní. Pří -15 a bůhví jaké tvrdosti jsem se do nich nahoře vůbec nemohla dostat. Lyže jsem měla půjčené staré slalomky, které byly o trochu delší, než bych potřebovala. A navíc jsem lyžovala poprvé po roce, takže se všichni hned na začátku pobavili mým pádem, kdy jsem s přilehnutými hůlkami a zamotaná do batohu fakt nemohla vstát. Celý výstup trval asi hodinu a půl, a pak jsme tak 15 minut jeli dolů. A tohle všechno jsme stihli třikrát za den s minipauzou na oběd. Nevím proč, ale všichni zdejší turisti hrozně spěchají. Bylo to krásné, ale nějak jsem si to s tím půjčeným vybavením a bez přípravy moc neužila. Okolo šestý jsem byla doma a myslela jsem, že už se nehnu a usnu někde mezi kuchyní a vanou.

Ale tím to nekončí, v neděli zvonil budík zase hrozně brzo a už v devět jsem uháněli s Leou, Timem, Španělkou ( jméno jsem nějak nepochytila) a dvěma Kolumbijkama na Snowtubing v obřím měřítku. V létě je to aquapark, takže v zimě snowpark se spoustou skluzavek a atrakcí. Bylo snad ještě líp než v sobotu a díky vlekům, které nás vždycky vyvezly zase nahoru to nebylo ani nijak namáhavé. Zvážím, jestli by něco podobného nešlo udělat u nás, ten snowtubing co známe s tímhle nemá nic společného! A tak jsem byla další den venku, -15 už mi ani nepříjde jako zima, a nijak moc fyzicky náročné to nebylo, ale stejně jsme v autobuse domů všichni klimbali.

Chudák Hamdi (Tunisan) si pořád stěžuje, že je tu sníh a zima a hnusně a vůbec, ale já si to tu v zimě a se sněhem vážně užívám :)
P.S. příští víken tady začína čtrnáctidenní carneval... 

Kanaďani si začali stěžovat na počasí

A to je co říct.
Jo, včera ráno jsem se vzbudila a telefon mi hlásil -43 stupňů. On většinou kecá, hlásí kolem 10 stupňů míň, takže to tak hrozně nevypadalo. Ale jakmile jsem vylezla ven a začal mi zamrzat nos zevnitř, začala jsem mu věřit. Kabát, co jsem si koupila, drží a zima mi není, ale ten obličej... Asi se vrhnu na zdejší módu - čepice, kapuce, to celé zamotané do šály až někam nad nos a jako vhodný doplněk někteří nosí lyžařské brýle. Naštěstí k tomu svítí slunce, tak to tu nevypadá tak strašlivě.
Taky mi přišel mail od společnosti, co tu dodává elektriku ( všechno tu funguje na elektriku, plyn tu asi neznají, a všechna energie prý pochází z vodních elektráren!). Že prý se máme uskromnit v těchto časech mrazů, jinak že jim celá síť vypne :)

Hodlám strávit víkend venku. V sobotu na skialpy a v neděli na obří sněhové klouzačky! Tak doufám, že to poleví, nechtělo by se mi v tomhle mrazu jet lyžovat.
Už jsem za podobných podmínek byla na vodopádech a po hodině, kterou jsme tak nějak přetrpěli, jsme pak všichni skoro usnuli v autobuse.  ( Foto je na rajčeti. Všimněte si lišky!)

Jo a byl tu světový šampionát ve skocích na snowboardu. Účastnili se ho i 3 Češi! ( a žádný Francouz, hihihi). Bohužel kluci pořád padali, takže žádnou medaili nedostali, ale i tak jsem na ně byla hrdá. Bylo to na tradičním místě pod mostem mezi dálnicemi. Přímo uprostřed města, stejně jako Cirque du Soleil na podzim.

Kolik vlajek poznáš, tolikrát jsi člověkem...

A taky se tu rozjela NHL, a Plekanec je nejzabíranější hráč Montrealu! Taky už dal 2 góly.  Co by si tady bez těch Čechů počali... :)

Ani sníh ani mráz...

neodradí Kanaďany od grilování uprostřed ledna.

Jo, bylo to fakt divný, venku sněžilo a sousedi měli grilovačku. 

Já jsem si odházela svůj první sníh z balkónu, bylo ho asi půl metru a s tou malinkou lopatkou, co mi dala Emilie, to byla docela fuška. 

Koukám teď na Jak jsem poznal vaší matku a úplně chápu všechny vtipy ohledně Kanaďanů. Jen tmy se tu fakt nebojí! 

Testujeme s Leou zimní sporty. V pondělí jsem vyrazily jsme na běžky. Ve městě je spoustu parků, kde se dá sportovně vyžít, půjčují tam vybavení a o všechno se hezky starají.  Bylo sluníčko a ne moc zima a bylo to dobrý. Sjely jsme si i kopeček, na kterém děti bobovaly a tak byl i nějaký adrenalin. No a o víkendu jsme si půjčily sněžnice a v sobotu je testovaly na pláních a v neděli odjely s turisty na nedaleký kopec. Mlha byla všude, 7 stupňů nad nulou a když jsme se vraceli, začalo pršet. Ale má se to rychle vrátit do normálu, na  úterý předpovídají -15. Snad bude i sluníčko a konečně vyrazíme na sjezdovky!

Postavily jsme prvního sněhuláka a já musela poučit Leu, že správný sněhulák se skládá ze 3 koulí na sobě. V Bordeaux mají jinou odrůdu, která má jen dvě. 

Mám téma na bakalářku, teď už jí jen napsat =) 

obrázky, ale bylo hnusně, tak omluvte kvalitu

Tam kde hy, tam kde hy, tam kde hynuli sobi....

aneb první polární výprava

 Ale předtím byl ještě Silvestr. Měl jsme se dobře, k večeři jsme si koupily poutine ( hranolky, omáčka, sýr). a Já vařila svařák a Nadia koupila bublinky a Lea pekla sušenky. Celý večer byl na Grande Allée mejdan a my tam šli taky  a viděli jsme ohňostroj a tancovali, jen se ním nepodařilo sehnat korunku, kterou měli všichni na hlavě. A pak jsme šli válet sudy a pít ten alkohol na pláně. Teda jen já a Lea jsme se válely ve sněhu, ostatní nebyli vybavení.

A dnes, 2.ledna jsme se vydaly na naší první polární výpravu.  Teploměr hlásil -15, ale myslím, že muselo být o moc míň. Takže jsme si přestaly hrát na slečinky a oblíkly zimní oblečení.  Nejdřív jsme šly testovat další bruslařskou dráhu. Je blízko řeky a je daleko větší než všechny ostatní. A jsou tam různé cestičky a vede do kopce a z kopce a je daleko zábavnější. A protože nám byla zima na nožičky opustily jsme dráhu a šly se projít do parku na druhý břeh řeky a najít kešku a tak...
A při západu slunce jsme ještě stihly vyfotit citadelu a zámek a řeku s plovoucími krami. Je hrozně zvláštní, že při přílivu plují kry do kopce. Jindy mě to nenapadlo, ale příliv a odliv tu vážně mají velikou moc.  A pak zapadlo slunce a byla ještě větší zima a tak se vrátily domů. Jestli to z těch fotek není poznat, tak tu vážně zima je! Fotky najdete tam co vždy.